Černý Jaroměř - Cerny Seed - semena, výsevy, osiva

ZAKLADATELÉ

Příběh společnosti se začal psát již v roce 1859, tedy o pět generací nazpět, kdy ji založil předek současných majitelů, zapálený zahradník a obchodník se semeny, Ferdinand Hlaváček (1822–1897) se svojí ženou Terezií (1830–1896). Ti začali zahradničit na místě současné zahrady, která však vypadala zcela jinak a jen pomalu se rozrůstala. Údolí, z jedné strany ohraničené stráněmi kopce Klouzkova a na straně druhé železničním náspem, bylo spíš zamokřenou loukou než místem pro pěstování květin. Mělo také více než 25 majitelů. Ferdinand koupil malý domek na kraji údolí, bývalou sirkárnu, k tomu kousek pozemku a pustil se do práce. Postupně začal vykupovat pozemky, rekultivovat mokřinu a po šestatřiceti letech úmorné práce se mohl pochlubit
zahradou velkou zhruba 1,5 korce (cca 4 tis. m2).

Jeho největší vášní však byl obchod se semeny zelenin a květin. Prodával osiva cizí i osvědčené krajové odrůdy. Dodnes se v rodině uchovává „piksla“ na šňupavý tabák – přivezl ji holandský semenář, který chtěl poznat svého dobrého zákazníka. Osiva se tehdy prodávala především na trzích, a tak jezdil se svým zbožím po celém kraji, ale i na slavné trhy do Brna a Prahy. Byl zdatným obchodníkem, své dceři říkával: „Pamatuj si, Mařenko, že nepoctivý grejcar zlatku z kapsy vyhání.“

Přesto, že se Ferdinand narodil ve velmi chudých poměrech a nedostalo se mu prakticky žádného vzdělání, umřel jako vážený zahradník a měšťan jaroměřský.

Ferdinand Hlaváček (1822–1897)		Terezie Hlaváčková (1830–1896)		František Černý (1865–1925) a Marie Černá (1866–1932), rozená Hlaváčková		Dvůr v zahradě Františka Černého (1865–1925)

UMĚLECKÉ ZAHRADNICTVÍ

František Černý (1865–1925) se do Hlaváčkova zahradnictví přiženil v roce 1896. Zahradníkem se vyučil na zámku ve Smiřicích nad Labem. Potom pracoval na Moravě. V roce 1888 se stal zahradníkem ve vídeňském rotschildovském parku Hohe Warte, proslulejším než zahrady v Schönbrunnu. Byla to bez nadsázky vysoká škola zahradnického umění. František se však chtěl osamostatnit. Poté, co úspěšně řídil provedení sadových úprav na „Hudební a divadelní výstavě“ ve Vídni v r. 1892, byl jako hlavní zahradník doporučen knížeti Radziwillovi do ruské části Polska, ale nakonec nastoupil u jejich příbuzných Rembelinských v Krośniewicích. Získal přepychový byt, koně, kočár, sáně a dobrý plat.

Při návštěvě Jaroměře poznal Marii Hlaváčkovou, která mu učarovala, a oženil se s ní. Od zámeckých parků se dostal k zelinářství a semenářství. Z oranžérií s cizokrajnými květinami do komerčního zahradnictví. Ctil tradiční postupy, nikdy nepřilnul k semenářství. Raději se věnoval pěstování květin a vyniknul v umělecké vazbě. Měl i další ušlechtilé zájmy, rád četl, psal povídky, hrál divadlo a maloval. Z jeho éry dodnes přetrvává v našem skleníku stálekvetoucí bílá stromková růže Niphetos, kterou zasadil, aby jí mohl zdobit kytice i v zimě.

Marie Černá (1866–1932), rozená Hlaváčková, se provdala za Františka Černého jako za svého druhého manžela. Pilně pracovala na zahradě, ale především se věnovala obchodní stránce provozu zahradnictví – jezdila na trhy. Ty se konaly v Jaroměři každý pátek a byly hlavním místem prodeje zahradnických výpěstků, ale i semen.

Původní stálekvetoucí stromková růže Niphetos zasazená již Františkem Černým (1865–1925)		František Černý (1865–1925) se svými učni		František Černý (1865–1925) s malým synem Františkem (1896–1968)		Petunia h. fimbriata Maminka

SEMENÁŘI – ŠLECHTITELÉ

K semenářství se vrátil další potomek rodu František Černý (1896–1968). Jeho otec si nepřál, aby ho v zahradničení následoval. Viděl, kolik je to dřiny, a budoucnost syna si představoval jinak. František se však zahradníkem narodil, a přece jen si své zamilované povolání vybojoval.

Když už byl tatínek hodně nemocný, oženil se František s Marií Mojžíšovou (1903–1987) ze staré zahradnické rodiny z Náchoda. Po otcově smrti specializovali podnik na výrobu semen s jasným cílem: otřást monopolem německých firem. Začali se věnovat šlechtění petúnií, později i begónií, konvalinek, salvií, cyklámenů a cinerárií.

Byla to vlastně náhoda. František uviděl před semenářskou firmou v Hradci Králové truhlíky s velkokvětou převislou petúnií. Doslova mu učarovala. Vydal se na cestu do ráje petúnií, Německa. První petúnii vysel už v roce 1927 a od příštího roku zkoušel s manželkou Marií možnosti opylování a výběru nejvhodnějších rostlin. Jejich barevná kolonie se rozrůstala. Černí uvedli v roce 1934 do prodeje první vlastní odrůdu Karkulku, kterou v modifi-kované podobě nabízíme v našem sortimentu dodnes. Pak přišly další původní odrůdy. K petúniím přibyly stále kvetoucí begónie a begónie hlíznaté.

František Černý (1896–1968) s petúniemi		František (1896–1968) a Marie Černá (1903–1987), rozená Mojžíšová		Katalog Františka Černého (1896–1968)		Zahradnictví Františka Černého (1896–1968) ve 40. letech 20. století

Šlechtěním hlíznatých begónií se zabývala Marie Černá celý život, výsledkem jsou krásné plnokvěté odolné odrůdy.

Černého semena se postupně prosadila a po válce již výroba nestačila pokrývat poptávku. V roce 1950 však musel František svůj podnik pronajmout státu a o deset let později mu byl zcela vyvlastněn. Přesto se do konce života věnoval svým květinám. Také on měl mnoho kulturních zájmů, rád četl, hrál ochotnické divadlo, stýkal se s lidmi z uměleckého světa. Angažoval se v zahradnickém spolkovém životě, pravidelně psal do odborného tisku. Byl výraznou a respektovanou zahradnickou osobností.

Produkční porosty petúnií určené k výrobě osiv		František (1896–1968) a Marie (1903–1987) Černí klasifikují begónie, r. 1967		Petunia h. fimbriata Pozdrav z Jaroměře		Jan Černý (1928–1980) u pařníků s bramboříky

HYBRIDNÍ ŠLECHTĚNÍ

Po druhé světové válce se šlechtění květin v Jaroměři dostalo na zcela novou úroveň. Zasloužil se o to syn Františka Černého – Jan (1928–1980).

Jan se nejdříve vyučil u otce zahradníkem. Na zahradnické škole v Lednici na Moravě, kde po válce doháněli své vzdělání všichni, kteří měli o tento obor opravdový zájem, poznal svoji budoucí ženu Alenku Prokopovou (1928–2000), jež pocházela také ze zahradnické rodiny. Jan potom pokračoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Jako student se seznámil s průkopníkem nové metody heterosis, profesorem F. Frimmelem. Toto vskutku osudové setkání zapříčinilo, že začal se šlechtěním hybridních odrůd.

V r. 1959 uvedl Ing. Jan Černý na trh první hybridní odrůdu stále kvetoucích begónií Turov F1, v roce 1960 první hybridní odrůdu petúnií Lavina Bílá F1. Postupně vyšlechtil ucelený sortiment hybridních odrůd těchto květin. Na vyšlechtění mnoha z nich se podílela i jeho žena Alenka.

V mezinárodních srovnávacích pokusech v Hannoveru byla celá řada jeho odrůd vyhodnocena jako nejlepší. Na zahradnických výstavách získaly odrůdy celou řadu ocenění. Jedním z jeho splněných snů byla i žlutá petúnie, barevný odstín, který se v přírodě u petúnií nevyskytuje.

Ing. Jan Černý se stal významným a respektovaným šlechtitelem v celosvětovém měřítku. Zajímal se i o veřejnou zeleň v Jaroměři a prováděl její soupis – pasportizaci. V roce 1980 náhle zemřel. Cenný genetický materiál se zachoval ve svém rozsahu a kvalitě jen díky jeho manželce Alence. Nebylo jednoduché zvládnout úkoly, které původně zastávali tři lidé. Rozsah šlechtitelské práce byl obrovský.

Znárodněný podnik byl po řadu let začleněn do s. p. Sempra. I přes nejrůznější problémy mohla rodina Černých pokračovat v započaté šlechtitelské práci. Ovocem tohoto snažení jsou moderní odrůdy petúnií a begónií, z kterých se již řadu let těší milovníci květin u nás i v zahraničí.

Jan Černý (1928–1980) a Alenka Černá (1928–2000), rozená Prokopová		Alenka Černá (1928–2000) u výběrů petúnií pro výrobu semen		Jan Černý (1928–1980) se svým otcem Františkem Černým (1896–1968), r. 1967		Jan Černý (1928–1980) hodnocení zkušebních hybridů, r. 1967

ZNOVUZROZENÍ A SOUČASNOST

Šlechtění květin zasvětil svůj život i zástupce další gene-race RNDr. Jan Černý (1957–2016), výsledkem je řada moderních hybridních odrůd begónií a petúnií.

Jan vystudoval obor rostlinná genetika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ještě za vysokoškolských studií se v roce 1978 oženil s Vlastou, rozenou Broučkovou. V roce 1978 se jim narodil první syn Jan, v roce 1980 dcera Veronika a v roce 1991 druhý syn Jakub. Po neshodách s vedením tehdej-šího státního podniku Sempra musel svou práci v roce 1988 na krátkou dobu opustit. S jaroměřskou šlechtitelskou stanicí však neztratil kontakt.

Začátkem roku 1991 se stalo něco, v co již nikdo nedoufal. Zahradnický podnik byl v rámci restituce navrácen do rukou původních majitelů, rodině Černých, a navázal úspěšně na předešlou tradici. Po listopadu 1989 se RNDr. Jan Černý zapojil i do veřejného života v Jaroměři, kdy politicky působil po tři volební období (1990–2002) jako městský zastupitel a po dvě volební období (1990–1998) jako člen městské rady. Jan měl rád hudbu – navštěvoval koncerty svých oblíbených hudebníků a skupin a vášnivě se zajímal o kinematografii. Celý život ho zajímalo také umění a velmi rád cestoval.

V současné době ve společnosti pracují a řídí ji jeho dva synové PhDr. Jan Černý (1978) a Bc. Jakub Černý (1991), kteří jsou již šestou generací pokračující v rodinné tradici. Oba vystudovali mimo jiné Střední zahradnickou školu v Mělníku a Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Zárukou kvality vyráběných osiv je i kolektiv zkušených pracovníků, z nichž někteří pracují ve
společnosti více než 25 let.

Cena Novitas Olomucensis		Jan Černý (1957–2016) a první svobodné volby, r. 1990		Petunia h. fimbriata Aphrodite F1		Jan Černý (1957–2016) se svojí matkou Alenkou Černou (1928–2000)

Společnost Černý Seed s.r.o. je dnes vysoce specializovaným šlechtitelským a semenářským podnikem. V České republice v současné době jediným, který každoročně uvádí na trh nové F1 hybridy květin z vlastního šlechtění. Vyráběná osiva získávají stále větší popularitu a jsou s úspěchem distribuována zákazníkům po celém světě. Rostliny pocházející z Jaroměře se tak dnes pěstují nejen v Evropě, ale i v Asii, Americe nebo třeba na Arabském poloostrově.

Od roku 1934 bylo rodinou Černých vyšlechtěno více než 130 původních odrůd petúnií, begónií, bramboříků, konvalinek a dalších druhů květin. Odrůdy vyšlechtěné v Jaroměři obdržely celou řadu medailí na mezinárodních výstavách a třikrát byly oceněny cenou „Novitas Olomucensis“. Nejdůležitější je však skutečnost, že si po celou dobu udržely oblibu u zahradníků i milovníků květin.

Petunia h. Diamond Pearly Shades F1		Jan Černý (1957–2016) při šlechtitelské práci		Jan Černý (1957–2016) se syny – Jan (1978) zleva, Jakub (1991) zprava		František Černý (2015) u stromkové růže Niphetos, zasazené jeho praprapradědečkem Františkem Černým (1865–1925)